Název

NKP Zlatá Koruna - 2.

Popis

Klášter Zlatá koruna dostal při svém založení jméno Svatá trnová koruna, kdy došlo k přejmenování na Zlatou korunu jsem nezjistila. Od svého zakladatele klášter dostal velké pozemky a tak se mohl úspěšně rozvíjet, časem dostal další pozemky i od jiných donátorů. Sláva kláštera pohasla během husitských válek, husité klášter napadli roku 1420, zapálili ho a mniši na 17 let klášter opustili. Toho využili Rožmberkové z Českého Krumlova a zmocnili se klášterních statků, které již nikdy původním majitelům nevrátili. Proto mniši neměli dost prostředků na obnovu kláštera. Rovněž za třicetileté války pak klášter trpěl rabováním a pobyty cizích vojsk. Po válce pak došlo k obratu a klášter se vzchopil a ve druhé polovině 17.stol. už patřil k vzorovým klášterům českomoravské cisterciácké provincie. Další doba rozkvětu pak byla druhá polovina 18.stol. za opata Bohumíra Bylanského. Ten mimo jiné v klášteře založil školu pro děti poddaných. Slibný rozvoj kláštera bohužel ukončil císař Josef II, který klášter zrušil, jako i mnoho dalších v té době. Do Zlaté Koruny se již nikdy nevrátil řeholní život. V roce 1787 klášterní budovy koupili Schwarzenberkové a pronajímali je pro nevhodné průmyslové provozy. Např. v křížové chodbě byly slévárna a strojírna. Naštěstí v roce 1909 skončil provoz továren a začalo se s rekonstrukcemi klášterních budov, které probíhaly až do druhé světové války i během ní. V současné době je klášter ve správě národního památkového ústavu (pracoviště v ČB) a v roce 1995 byl prohlášen za národní kulturní památku.

Kategorie a štítky

Nastavení